Reklama
 
Blog | Petr Přibyla

cena za vedení války

…Válka v Iráku už do dnešních dnů stála USA více než válka v Perském zálivu a válka v Koreji dohromady. A podle předpokladů na konci příštího roku pokoří i výdaje na válku ve Vietnamu…

Je tomu nedávno co respektovaný americký think – tank Center for
strategic and budgetary assessments
(CSBA)
uveřejnil zajímavou analýzu . Týká se
finančních nákladů na vedení války v Iráku a Afghánistánu.

S
vývojem situace v Iráku a v Afghánistánu předložili následující
scénáře:
První počítá s tím, že USA stáhne většinu svých jednotek z Iráku do
roku 2010 a
nechá zde operovat pouze relativně malý počet vojáků, a to okolo 30
000. Druhý
scénář naopak počítá s tím, že USA bude stahovat své jednotky z Iráku
po malých
krůčcích, kdy v roce 2013 by zde mělo být okolo 75 000 vojáků a v tomto
dlouhodobém trendu by se stavy měly pomalu snižovat. Oba scénáře
vychází z možných pólů, ke kterým by se americká zahraniční politika
mohla v následujících letech přiklonit.

Odhadované náklady do budoucna

Reklama

Americký kongres od roku 2001 vyčlenil 610 miliard USD k pokrytí válečných
výdajů v Iráku (450 mld. USD), v Afghánistánu (127 mld. USD) a také k pokrytí
souvisejících nákladů na boj s terorismem (32 mld. USD). Celkově byly tyto
peníze rozděleny následovně: 538 mld. USD padlo na konkrétní vojenské operace,
30 mld. USD na výcvik a vybavení íránských a afghánských bezpečnostních složek,
39 mld. USD na diplomatické složky, tedy na diplomatické operace, rozvoj
zahraniční spolupráce a asistence a finálně 3 mld. USD na konkrétní kompenzace
zraněným vojákům a rodinám po pozůstalých a související výdaje po jejich
návratu domů a podobně.

Dle analýzy se dá předpokládat, že do doby než odejdou americké jednotky z
území Iráku a Afghánistánu, vyjdou tyto operace daňové poplatníky v USA přes
jeden bilion amerických dolarů; nelze však vyloučit že toto číslo bude mnohem
větší. Vše samozřejmě záleží na tom, do jaké míry se budou americké jednotky
stahovat z těchto území a na mnoha jiných okolnostech. Bude-li se situace
podobat druhému scénáři, lze očekávat, že do roku 2017 by se mohly výdaje pohybovat
mezi 1, 09 až 1, 62 biliony USD. Z toho by 225 – 330 mld. USD připadlo na válku
v Afghánistánu a 835 mld. až 1, 26 bilionu USD na válku v Iráku.

Například jen společnost US Blackwater, o níž už byl zde v respektu napsán
článek (viz Honza Vurbs), obdržela téměř 800 milionů USD od americké vlády na své působení v Iráku.

Cena války v minulosti

Jak už bylo v úvodu nakousnuto, tak samotná válka v Iráku už stála
americkou vládu víc než válka v Perském zálivu a Korejská válka a zároveň podle
odhadů do konce příštího roku pokoří v objemu finančních výdajů i válku ve
Vietnamu. Co se týče zmíněné války v Perském zálivu z roku 1991, výdaje se
vyšplhaly na 88 mld. USD, Korejská na 456 mld. USD a konečně Vietnamská válka s
celkovými náklady ve výši 518 mld. USD.

Samotná čísla nám mnoho neřeknou. A proto i přesto, že tyto
hodnoty jsou
přepočítávány koeficientem odpovídajícím hodnotě současného dolaru, je
důležité
vyjádřit i procentuální celkový podíl na ekonomice USA. Vyjde nám, že
výdaje na vedení války v Iráku a Afghánistánu spolknou o mnoho
menší podíl z celkové HNP než tomu bylo v minulosti. Pro rok 2008 se
toto číslo
pohybuje okolo 4, 8 % z celkového hrubého národního produktu, kdežto ve
Vietnamské válce se jednalo o 9, 4 % HNP a v Koreji dokonce výdaje
vystoupaly
až na 14, 2 % HNP.

a zpátky do budoucnosti

A
co z této změti čísel můžeme vyvodit? Především to, že výdaje na boj v
Iráku a Afghánistánu začíná Amerika stále více pociťovat; nikoliv však
pouze samotná Bushova administrativa, ale čím dál tím více i obyvatelé
USA. Odpor proti válce neustále roste.

Dle červencového průzkumu Gallupova ústavu
jen 2 z 10 obyvatel USA považují válku proti terorismu za spějící k
vítěznému konci. Průzkum se také dotazoval, zda-li by měla být válka v
Iráku a v Afghánistánu brána jako součást "boje proti terorismu", či
jako "konkrétní válečná akce". Téměř dva ze tří američanů (65%)
považují válku v Afghánistánu za součást boje proti terorismu, zatímco
32% pouze jako separátní vojenskou akci. Zajímavý je však pohled na
boje v Iráku; zde ji jen 43 % obyvatel považuje za součást války proti
terorismu, kdežto celých 53 % za separátní vojenskou akci. Tedy
většina.

Celkově
bude především záležet na tom, jak se situace bude do budoucna vyvíjet.
Lze předpokládat, že Bushova administrativa se bude nadále snažit
udržet v těchto horkých oblastech tolik jednotek, kolik bude schopna do
vypršení prezidentského mandátu. Rozhodující tedy budou prezidentské volby ze čtvrtého listopadu příštího roku. Bod obratu už je pro Ameriku hluboko v nedohlednu a
obyvatelé USA teď dobře vědí, že v těchto volbách bude záležet jen na nich, kdo se chopí kormidla a kam usměrní jejich zahraniční politiku.

gallup.com

P.S.: na tomto odkazu se můžete podívat na mapku s jednotlivými výdaji americké vlády na zbrojení vzhledem k
ostatním státům světa.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama